Cena německých knihkupců 2018 putuje do Chemnitzu
Susanne Meysick & Klaus Kowalke
Patří mezi tři nejlepší knihkupectví v Německu za rok 2018. Nezávislé chemnitzské knihkupectví "Lessing und Kompanie" získalo toto ocenění od Spolkového ministerstva kultury spolu s cenou 25 000 eur. Manželé Klaus Kowalke a Susanne Meysicková, kteří šikovný obchod na Kaßbergu provozují, uvedli, že to nečekali. Co dělá knihkupectví nejlepším v zemi? Susanne Meysicková a Klaus Kowalke to prozradili v rozhovoru. #MakeroftheWeek
Jak jste se cítili, když jste cenu obdrželi?
Klaus Kowalke: Byli jsme opravdu ohromeni. I když jsme věděli, že cenu dostaneme. Protože všichni nominovaní, kteří jsou pozváni na slavnostní předávání cen, cenu dostanou. Je to opravdu příjemná událost, ze které nikdo neodchází s prázdnou.
Ceny se udělují ve třech kategoriích: První kategorie - "vynikající knihkupectví", která je dotována částkou 7 000 eur, druhá kategorie - "zvlášť vynikající", s částkou 15 000 eur a třetí kategorie "nejlepší knihkupectví", s částkou 25 000 eur. Knihkupectví v Chemnitz vyhrálo první kategorii již v letech 2015 a 2016. "Celkem bylo oceněno 118 nezávislých knihkupectví," uvádí Kowalke. Umístění mezi třemi nejlepšími bylo překvapením. "Když byly uděleny první dvě kategorie, řekla jsem svému partnerovi, že na nás zapomněli," říká se smíchem Susanne Meysicková. Když literární kritička z Frankfurter Allgemeine Zeitung Sandra Kegelová pronesla pochvalnou řeč k prvním třem oceněným, Klaus Kowalke už dostával na mobilní telefon blahopřejné zprávy. "Tisk byl rychlejší než cena," dodává s úsměvem. Kromě "Lessing und Kompanie" získalo ocenění "Vynikající knihkupectví" ještě jedno knihkupectví - "Universitas" v univerzitním kampusu v Reichenhainer Straße.
Jak taková aplikace funguje? Podáváte ji sami a prezentujete své knihkupectví?
Klaus Kowalke: Na domovské stránce Spolkového ministerstva kultury je k dispozici online dotazník. Tento online dotazník pak musíte vyplnit s různými přílohami, s různými vysvětleními o své činnosti, popisem svého knihkupectví. Celý soubor pak má 40 stran a členové poroty ho kontrolují a hodnotí.
Co vás motivuje k tomu, že jste se do soutěže přihlásili už potřetí v řadě?
Klaus Kowalke:Vlastně už počtvrté. Tato cena existuje od roku 2015 a my se o ni ucházíme každý rok. Je to spolková cena na podporu kultury, protože chceme podpořit knižní obchod. Existují například literární ceny pro autory, existují nakladatelské ceny, ale knižní obchod jako maloobchod nemá žádné dotované ceny.
Tuto cenu musíte chápat jako způsob, jak motivovat knihkupce, aby se o ni ucházeli, jako určitý druh žádosti o financování. Kritéria jsou v zásadě strukturována stejně jako žádosti o úvěr. Musíte předložit údaje z rozvahy a další věci. V příštím roce už se o ni ucházet nemůžeme. Jako vítěz hlavní ceny musíte rok vydržet. Ale to nevadí. Budeme se ucházet i v příštích letech jako vždy. Pak buď zase vyhrajeme, nebo nedostaneme nic, to je duch této ceny. Každý, kdo splní tyto kvalitativní požadavky, se dostane na řadu.
Jak hodláte naložit s finanční odměnou?
Susanne Meysick: Je určena na konkrétní účel. Budou investovány do našeho knihkupectví na akce a kulturní činnost. Je tu dost "děr", které je třeba zalepit. V době internetu se s tím potýká každé knihkupectví. Pak už je jen příjemné díky peněžní odměně klidně spát (smích).
V roce 2008 oba otevřeli literární knihkupectví "Lessing und Kompanie" na rohu ulic Franz-Mehring-Straße a Theodor-Lessing-Straße. "Bydlíme hned vedle a obchod byl čtyři roky prázdný," říká Susanne Meysicková. Považují se za sousedské knihkupectví. "To tady na Kaßbergu chybělo," říká Kowalke a jeho žena dodává: "V celém Chemnitzu chybělo literární knihkupectví, které by se skutečně zaměřovalo na literaturu. Ne mainstream a zábava, ale něco zvláštního a krásného."
Čím se Lessingovo knihkupectví liší od ostatních?
Klaus Kowalke: Zhruba řečeno je to - jistě i cenově - historie výběru a přítomnost dostupných knih, celý sortiment s mnoha malými nezávislými nakladateli, kteří zde mají velké zastoupení, a každodenní práce s nakladateli. Nabízíme také pestrý program - propagaci literatury, autorská čtení, akce, ale také spolupráci se školami a středisky mimoškolní péče.
Je to jeden z důvodů, proč se můžete prosadit jako prodejce proti internetu?
Klaus Kowalke: To je určitě jeden z důvodů, zejména pokud jde o nakladatelský průmysl. Malí nakladatelé říkají, že na internetu nejsme přítomni. Když se podíváte na nabídku, tak samozřejmě spoléhají na to, že existuje co nejvíce nezávislých knihkupectví. My jsme jedni z mála tady v Chemnitzu.
Jak velká je v Chemnitzu knihkupecká scéna?
Klaus Kowalke: Nezávislých knihkupců je tu asi deset. Každý z nich se na něco specializuje.
Jsou obyvatelé Chemnitzu skutečně vášnivými čtenáři?
Klaus Kowalke: Ano, řekl bych, že ano. Nemůžeme si stěžovat. Naši zákazníci také hodně a pravidelně čtou. Nechodí k nám jen jednou za rok.
Klaus Kowalke, který pochází z Dolního Saska, vydával knihy v Berlíně v letech 1996-2001. Do Chemnitzu se přestěhoval kvůli lásce. Jeho partnerka Susanne Meysicková se narodila v Zeitzu a do města přišla ještě před sjednocením. "Takže oba jsme obyvateli Chemnitzu z vlastní vůle a myslíme si, že je to tu hezčí než u těch, kteří se tu narodili," směje se Kowalke. "Obyvatelé Chemnitzu musí být optimističtější. Potřebují se více angažovat pro své město. Být trochu šťastnější a spokojenější," dodává jeho partnerka.
V roce 2025 chceme být hlavním městem kultury. Jak vidíte kandidaturu?
Klaus Kowalke: Velmi pozitivně. Myslím, že Chemnitz to zvládne i proto, že město má opravdu velký potenciál, pokud jde o subkulturu, a to nejen ve srovnání s konkurenčními městy. Myslím, že je to prostě vynikající a život v Chemnitzu to velmi zpříjemňuje. Za velmi dobrý považuji také program financování mikroprojektů, kterým město vyzvalo obyvatele k aktivnímu zapojení.
Prožili jsme nádherné kulturní léto. Měli jsme takovou skvělou atmosféru, kterou nám pak, nechci říct zničily ty výtržnosti, ale aspoň jsme dostali šok. Myslím, že se z tohoto šoku, alespoň v Chemnitzu, vzpamatováváme, i když vnímání zvenčí trvá déle.
Susanne Meysick: To si myslím také. Zvlášť ve městě s tak nízkou hustotou knihkupectví letos získaly cenu dva pozemky. Vnímám to jako začátek - hlavní město kultury pokračuje. Po událostech na přelomu srpna a září jsme byli trochu skleslí, a teď si říkáme, že budeme pokračovat.
Klaus Kowalke : Měli jsme neuvěřitelné množství dotazů v tisku, včetně mezinárodních. Začalo to FAZ, který se na naši nominaci ptal takříkajíc tři dny po nepokojích. Pak se objevil rozhovor se mnou na tematické stránce FAZ, který pak přitáhl pozornost mezinárodních médií. Ve stejný den nám zavolaly BBC a Guardian. The Independent a jeden holandský deník vyslaly korespondenty. Pak přijely MDR Kultur a ZDF a natáčely zde. Bylo to obrovské novinářské šílenství.
Ještě jste ani nevyhráli cenu. Byl jste pouze nominován.
Klaus Kowalke:Ne, vůbec nešlo o cenu. Šlo jen o to, co k tomu řekne knihkupec, který žije v tomto městě. Původní otázka z Deutschlandfunku v rozhovoru zněla: "Kupují lidé v Chemnitzu hodně pravicové literatury?".
Vaše odpověď?
Klaus Kowalke: Po takové literatuře u nás není poptávka. Takže lidé v Chemnitzu pravicovou literaturu nekupují.
Co se ještě musí ve městě do roku 2025 stát, než se staneme hlavním městem kultury?
Klaus Kowalke:V první řadě bych si myslel, že je třeba zastavit všechny ty nenávistné debaty. Je třeba zahájit dialog. Rozhodně musíme brát vážně obavy a potřeby lidí. Ale nemůžeme nechat lidi křičet po ulicích. A aby ten úžasný pocit z kulturního léta 2018 ve městě pokračoval i v letech 2019, 2020 a dalších. Dělo se toho opravdu hodně.
Na závěr má Klaus Kowalke tip na akci: "26. listopadu budeme hostit Carolin Emcke, držitelku Mírové ceny německého knižního obchodu. V kině Metropol bude číst z knihy Proti nenávisti. To je pro nás velmi důležité prohlášení. Ve své knize docela skvěle analyzuje, odkud se vlastně nenávist bere. Můžete být nespokojeni, můžete být nespokojeni i s politikou, na to existují demokratické prostředky. Ale odkud se bere ta nenávist, která se prostě už vůbec nevysvětluje a neanalyzuje? Tato nenávist musí přestat. Celá občanská společnost, všichni obyvatelé, jsou vyzváni, aby jednali."