Zahrada pro člověka a přírodu
Na okraji Rabensteinského lesa vytvořili Anja Herrmannová a Maik Irmscher od roku 2021 zahradu, která je více než jen místem odpočinku. To, co začalo jako malý projekt, je příkladem toho, jak lze žít a zahradničit v souladu s přírodou.
Proč jste se ocitli právě tady?
Anja Herrmann: Hledali jsme zelený obývací pokoj pro duši, který by byl kontrastem k městskému bytu. Také jsme měli chuť společně rozvíjet dlouhodobější projekt, něco vytvořit, něco kutit. Jelikož jsme se ale neviděli ve velkém zahrádkářském spolku se všemi těmi povinnostmi, přihlásili jsme se sem a měli jsme štěstí, protože poloha u lesa je úžasná.
Co vás obecně motivovalo k zahradničení, respektive k zahradničení v souladu s přírodou?
Anja Herrmann: Zaprvé zde samozřejmě nacházíme prostor a čas k odpočinku. Stačí se pět minut dívat do zeleně a jako by se stisklo tlačítko „reset“, tep se zklidní.
Maik Irmscher: Ano, přesně tak, jako protiváha ke stresující práci je také příjemné dělat něco uvolněně rukama nebo prostě jen pozorovat. Z druhé strany je vymírání druhů v médiích tak přítomné, že jsme se zpočátku cítili bezmocní. Pak jsme si ale položili otázku, čím můžeme přispět, jak zde můžeme poskytnout útočiště rostlinám a zvířatům? Tak vznikla představa živého útočiště, kde to na každém rohu hemží životem, hmyz bzučí a ptáci hnízdí. A my můžeme jen pozorovat a žasnout.
Co jste tu našli a jak jste začali?
Anja Herrmann: Na začátku tu byl jen trávník a rododendrony. A ani jsme neměli ponětí o zahradničení v souladu s přírodou, ale já osobně mám jasnou estetickou vizi. K tomu Maik je ten, kdo věci realizuje, a má velkou chuť je uvádět do praxe. Díky četbě a učení se od ostatních jsme se krok za krokem ponořili hlouběji do této problematiky. Inspiraci nám poskytly Instagram a skupiny na Facebooku, zatímco knihy jako „Die Wildnis im Garten“ (Divočina v zahradě) od Butterfly Brothers nám zprostředkovaly základní ekologické principy. Zpočátku se staly i chyby, jako například neuvážený výběr rostlin s plnými květy, které pro ekologickou rozmanitost nemají velkou hodnotu. Postupem času a s pomocí aplikací pro určování rostlin jsme je však napravili a dali prostor původním a hmyzu přátelským rostlinám.
Maik Irmscher: A pak jsme si také všimli, že zahrada blízká přírodě vyžaduje mnohem méně práce, protože stačí například jen posekat cestičky v trávníku a zbytek nechat přes zimu stát nebo ležet. Poté jsme postupně vytvořili různé mikrostanoviště, jako jsou trvalkové záhony, suché zdi, pískoviště, Benjesův živý plot, napajedlo, malou květinovou plochu a hromadu mrtvého dřeva. Ty poskytují celé řadě rostlin a živočichů životní prostor, možnosti hnízdění a úkryty.
Anja Herrmann: Terén jsme členili cestičkami z kamenných desek tak, aby při procházení nabízely různé výhledy. A řídili jsme se jednou zásadou: ne všechno, co člověk postaví, musí být nové. Hodně jsme tedy recyklovali nebo využili přírodní materiály, které se tu stejně vyskytují, například při stavbě pergoly pro jídelní kout nebo při vytváření drobných estetických akcentů.
Maik Irmscher: Všechny projekty se vyvíjely postupně, tedy v průběhu posledních pěti let. A mohli jsme také skutečně pozorovat, jak se sem nastěhovala zvířata.
V rámci celoněmecké kampaně „Tisíce zahrad – tisíce druhů“ jste získali ocenění za přírodní zahradu. Proč jste se do tohoto výběrového řízení zapojili?
Anja Herrmann: Certifikát pro nás vůbec nebyl důležitý. Chtěli jsme však pomocí této cedule ukázat, že existuje i tento způsob zahradničení, který významně přispívá k ochraně přírody. Možná to skutečně přiměje někoho, aby si položil otázku – nebo ji položil nám –, co se dá dělat. Navíc byl východ v seznamu pozitivních příkladů málo zastoupen. Chtěli jsme tedy ukázat, že i tady se najdou aktivní lidé.
Maik Irmscher: Navíc jsme díky návštěvě hodnotitelů na místě mohli znovu hovořit s odborníky. A v neposlední řadě to nabízí možnost setkat se s lidmi se stejným smýšlením, načerpat nové nápady nebo prostě strávit krásný den v přírodě.
Co byste poradili ostatním, kteří se chtějí věnovat zahradničení v souladu s přírodou?
Anja Herrmann: Je důležité prostě začít. A pak stačí se krok za krokem zabývat ekologicky účinnými přístupy a uvádět je do praxe.
Maik Irmscher: Může to být krásná a smysluplná volnočasová činnost. Zejména pak pozorování výsledků: vývoj rostlin v průběhu roku, pták, který se koupe, užovka, která se tam najednou objeví. To je pokaždé čistá radost.