Být připraven na krizovou situaci

Kdo všechno patří do systému civilní ochrany?

Jens Petzold: Kromě hasičských sborů sem patří všechny záchranné organizace, které v Německu máme: ASB, Německý Červený kříž, Maltézané, Johannité, DLRG, Technická záchranná služba a mnoho dalších. Všechny tyto subjekty se podílejí na civilní ochraně a ochraně před katastrofami.


Jaké mají úkoly?

Vždy, když je vše v pořádku, připravujeme se na den, kdy se ocitneme mimo běžný chod věcí. Může se jednat o rozsáhlé katastrofy, jako je nával zraněných po nehodách, povodně, výpadky elektřiny, bouřky s popadanými stromy, náledí v zimě a tak dále. S tím musíme zacházet jinak, než jsme zvyklí v běžném životě.

V oblasti logistiky to například znamená, že v případě výpadku elektřiny musíme zajistit provoz generátorů. Pak vyvstává otázka: Odkud se vezme nafta pro generátory? To vše jsou věci, na které jsme se připravili.


Kdo konkrétně v Chemnitzu spolupracuje v rámci civilní ochrany?

Zde v Chemnitzu je to především městská správa Chemnitzu jako nejvyšší správní orgán, hasičský sbor v Chemnitzu v celkovém součtu všech dobrovolných hasičských sborů a profesionálního hasičského sboru, Německý Červený kříž, Svaz dělnických samaritánů a Technická pomocná služba.


Na jakou situaci se musí civilní ochrana dnes připravit?

Ochrana před katastrofami se dnes musí částečně připravovat na stejné situace jako před deseti či dvaceti lety. Vzpomeňte si na rok 2002 nebo na povodně v Chemnitzu v roce 2013. Jedná se o extrémní povětrnostní jevy způsobené klimatickými změnami. Musíme se navíc připravit na výpadky elektřiny nebo narušení dodavatelských řetězců, na určité jevy, kterým jsme vystaveni – vzpomeňme si na pandemii.

Na druhou stranu jsou léta čím dál teplejší. To si všímá nejen každý jednotlivec, ale poznáme to i podle toho, že rostou ceny obilovin, protože úrody jsou čím dál horší, a že mnoho obcí v letních měsících zakazuje odběr vody z řek pro zavlažování, protože klesá hladina podzemní vody. To vše jsou věci, na které se v budoucnu budeme muset připravit více než možná v minulosti.


Proč je pro civilní ochranu tak důležitá příprava?

V této souvislosti vždy rád cituji následující větu: Co nemáte doma ve skříni, to v případě katastrofy mít nebudete. Každý, kdo se předem připravil, odlehčuje přetíženému systému a tím podstatně přispívá k zvládnutí takových situací.


Co by si měli obyvatelé Chemnitzu připravit doma?

Nejprve by se každý měl podívat na své soukromé zázemí a zeptat se sám sebe: Co každý potřebuje pro sebe?

Kromě toho existují doporučení Spolkového úřadu pro ochranu obyvatelstva a pomoc při katastrofách. Najdete tam vše, co byste měli mít, od informační brožury až po „nákupní seznam“.
Lidé jsou však individuální: pokud máte například domácího mazlíčka, můžete si odpovídajícím způsobem zajistit zásoby krmiva. Nebo je třeba vzít v úvahu, že při výpadku proudu nelze platit kartou a z bankomatu se nedá vybrat hotovost. Máte doma alespoň trochu hotovosti, dostatečnou zásobu potřebných léků, baterie, svíčku a čajovou svíčku? To vše jsou věci, které byste si měli pořídit do zásoby.


Jakou roli hraje v takových situacích sousedství?

Zásadní. Můžu vám vyprávět o své osobní zkušenosti z roku 2002: o stoleté povodni na Labi. Sám jsem tehdy zasahoval v okolí Drážďan a to, co jsme tam zažili, mě skutečně ohromilo. Lidé se opět semkli.
Podpořte slabší sousedy, starší dámy, které potřebují pomoc, nebo staršího pána, o kterém víte, že si jinak jídlo vždy nechává dovážet. Možná, když ho dva dny nevidíte, se ho prostě zeptejte: „Jak se máte? Potřebujete něco? Mohu vám pomoci?“ Abychom si navzájem věnovali větší pozornost, zejména v takových situacích.


Proč civilní ochrana potřebuje tolik dobrovolníků?

Systém civilní ochrany v Německu se opírá především o dobrovolnictví. To znamená, že všichni členové zásahových jednotek v humanitárních organizacích jsou dobrovolníci. Existuje jen velmi malé procento zaměstnanců na plný úvazek, kteří obvykle vykonávají administrativní úkoly. Ale v podstatě se to až po vedoucí pracovníky skutečně omezuje na dobrovolnictví. A proto je to v Německu tak důležité.

Dobrovolnictví je nejsmysluplnější volnočasová činnost, jakou lze najít. Existuje možnost absolvovat v rámci dobrovolnictví různá školení. U nás se může zapojit každý, například v jednotce lékařské taskforce. Tam je spolupráce možná od 18 let. V zásadě se však lze zapojit i v mladším věku, například v humanitárních organizacích nebo v mládežnických hasičských sborech. Kdo třeba nemůže vyrazit přímo do terénu, může vykonávat cennou práci například v podpůrných službách. Kdo říká: „Práce s lidmi není zrovna pro mě, ale umím velmi dobře zacházet s čísly, papíry a tužkou“, je u nás srdečně vítán, protože i to je v krizi důležité – že dokumentujeme a organizujeme.


Co byste vzkázali lidem, kteří si myslí, že je civilní ochrana nic neříká?

Týká se to nás všech! Je to úkol celé společnosti. Ve skutečnosti právě o toho, kdo se vyhýbá celku, je třeba se postarat právě v případě katastrofy, protože se tímto tématem předem nezabýval. Proto se ochrana před katastrofami týká každého!


Proč jsou cvičení pro případ katastrof tak důležitá?

Abychom zjistili, zda fungují postupy a technika, výcvikové systémy, které máme pro zásahové jednotky. A především také proto, abychom neustále prověřovali spolupráci jednotlivých jednotek z různých organizací. Abychom si upřímně řekli: „Kde byly chyby, kde byly problémy?“, aby se nám v případě skutečné katastrofy prostě nestaly.


Proč má smysl zabývat se preventivní civilní ochranou?

Abychom v krizových situacích mohli nasadit systémy ve prospěch lidí, kteří naléhavě potřebují pomoc. Tím každý, kdo se předem připravil, odlehčuje systémům. Proto je správné a důležité, aby se tím každý zabýval předem, aby měl pro sebe klid a jistotu: I když přijde krize, jsem připraven a vzhledem k okolnostem se mi bude dařit dobře.