Dalších 23 Stolpersteine bude položeno v Chemnitz

Ve středu 29. května bude na jedenácti místech v Chemnitzu položeno dalších 23 Stolpersteine. Připomínají občany města, kteří kdysi žili a bydleli na stejném místě a kteří byli pronásledováni a stali se oběťmi nacistického režimu.
Poprvé budou Kameny úrazu položeny také za Sinti a Romy, kteří byli během nacistického režimu rovněž systematicky pronásledováni a vyvražďováni.
Slavnostního položení kamenů se zúčastní příbuzní z Německa i ze zahraničí, mimo jiné z USA a Nového Zélandu.

Obřad začíná v 9 hodin ráno: Za přítomnosti pana starosty Svena Schulzeho položí pracovník stavebního dvora města Chemnitz první kámen v tento den před operou - kámen bude připomínat Antona Richarda Taubera (1861-1942), který zde kdysi působil.

Zástupci médií jsou srdečně zváni.

Projekt "Kameny úrazu", který vymyslel kolínský sochař Gunter Demnig, pokračuje i letos ze společné iniciativy města Chemnitz a městského spolku Chemnitz Sdružení pronásledovaných nacistickým režimem/Sdružení antifašistů.

Podrobněji 23 Kamenů úrazu na jedenácti místech v Chemnitz:

1. V9 hodin ráno bude před budovou opery, Theaterplatz 2, kámen úrazu připomínat Antona Richarda Taubera (nar. 1861): v letech 1912-1930 byl generálním ředitelem Vereinigte Stadttheater v Chemnitz. Vzhledem k ostrým sporům uvnitř stran městské rady o kulturní a divadelní politiku se v roce 1930 rozhodl neprodloužit smlouvu. Od roku 1936 žil v Itálii a ve Švýcarsku. Zemřel 4. srpna 1942 v Pergassoně u Lugana.

Sponzoři: Rotary Club Chemnitz

2. 9.40 hod. před bývalým obchodním domem Schocken (nyní smac, Stefan-Heym-Platz 1) budou čtyři kameny připomínat Siegfrieda Strauße (nar. 1885), jeho manželku Dinu Straußovou rozenou Spiro (nar. 1894) a jejich děti Ruth Betti a Waltera: Siegfried Strauß byl v letech 1935-1938 ředitelem obchodního domu Schocken v Chemnitz. Kvůli probíhající "arizaci" firmy se v červenci 1938 vzdal vedení a uprchl s rodinou na Nový Zéland, aby unikl pronásledování ze strany národních socialistů. Tam dorazili 18. ledna 1940.

Sponzoři: Přátelé smac e. V. (Siegfried Strauß), žáci Georgius-Agricola-Gymnasium Chemnitz (Dina Strauß), Nadine a Stefan Grießmannovi (Ruth Betti Strauß), Steffani Löser-Föhse (Walter Strauß).

3. V10.05 hod. jsou v ulici Zschopauer Straße 54 položeny čtyři Stolpersteine za členy rodiny Bulka, kteří zde kdysi žili: V srpnu 1933 uzavřeli manželství obchodník Henoch Bulka (nar. 1898) a jeho manželka Rahel Bulka, rozená Paperno (nar. 1905). Jejich děti Doris Ida a Max Josef se zde narodily v letech 1934 a 1938. Rahel Bulka a její děti byli v květnu 1942 deportováni a zavražděni v ghettu Belzyce. (Ghetto v polském městě zřídili za druhé světové války národní socialisté). Henoch Bulka se již dříve pokusil uprchnout z Německa. Jeho osud není znám.

Kmotři: (Henoch Bulka), soukromá osoba (Rahel Bulka), Abendgymnasium Chemnitz (Doris Ida Bulka), Montessori-Oberschule Chemnitz (Max Josef Bulka).

4. V 10.30 hodin bude na Rößlerstraße 33 položen Kámen úrazu obchodníka Willyho Lessera (nar. 1901), který byl od roku 1927 tajemníkem Všeobecného konzumního spolku Chemnitz a okolí.
   Jako přesvědčený sociální demokrat upozorňoval na nebezpečí národního socialismu na přednáškách již v raném období. V roce 1935 byl držen v "ochranné vazbě" v koncentračním táboře Sachsenburg. Po skončení války byl prvním jednatelem spotřebního družstva v Chemnitz.

Sponzor: Susan Lesser

5. V11 hodin na náměstí Gerhart-Hauptmann-Platz 13 si dvěma klopýtnutími připomeneme Elsbeth Sommerfeldovou, rozenou Markusovou (nar. 1884), a Gerdu Kaesovou, rozenou Sommerfeldovou (nar. 1911). Švadlena Gerda Kaesová byla naposledy zaměstnána v pomocné kuchyni židovského domova důchodců na Antonplatzu. Matka a dcera byly v květnu 1942 deportovány a zavražděny v ghettu Belzyce.

Sponzor: Dr. Susanne Schübel

6. 11.20 v Hoffmannstraße 52 bude Stolperstein připomínat Irmgard Goeritzovou, rozenou Frankovou, (nar. 1906): jsou zde již tři Stolpersteiny za jejího manžela Karla Goeritze a jejich děti Franka-Stefana a Irene Beatrice. Irmgard Goeritzová byla jediným členem rodiny, který přežil násilné potopení osobní lodi "Simon Bolivar" u pobřeží Anglie. Než se v roce 1942 provdala za pedagoga Heinricha Selvera, žila krátce v Londýně. Z tohoto manželství vzešly dvě dcery: Irene a Veroniku.

Sponzoři: V.: Buntmacher*innen e. V.

7. Ve13 hodin si na Barbarossastrasse 77 na třech Stolpersteinech připomeneme památku Bereka Kagana (nar. 1870), jeho syna Henocha Kagana (nar. 1900) a jeho manželky Eriky Kagan, rozené Alexander (nar. 1904). Berek Kagan byl 28. října 1938 vyhnán ze země a později zavražděn v okupovaném Polsku. Henoch a Erika Kaganovi emigrovali v roce 1939 do Lotyšska a na konci roku 1941 je čekala násilná smrt v rižském ghettu.

Kmotři: Mgr: Partneři: Martina a Karl-Michael Hanischovi (Berek Kagan), AGIUA e.V. Migration Social and Youth Work (Henoch Kagan), Tobias Arnold (Erika Kagan).

8. Ve13.20 hodin jsou na Walter-Oertel-Straße 46 položeny tři Kameny úrazu za členy rodiny Rappelů, kteří zde žili. Obchodník Hersz Rappel (nar. 1896) žil v Chemnitz od roku 1919. Jeho manželka Recha Rappelová, rozená Friedmannová (nar. 1891), pocházela z Berlína. Manželé a jejich dcera Ingrid (nar. 1921) žili v Chemnitz až do roku 1938. Podařilo se jim emigrovat do Anglie, respektive do Itálie.

Kmotři: M: Karl-Heinz Kleve (Hersz Rappel), Gabriele Mehrfert (Recha Rappel), Marika Lang (Ingrid Rappel).

9. Ve13.45 hodin je na Walter-Oertel-Straße 24 položen kámen úrazu Johannese Straucha (nar. 1928). Kvůli mentálnímu postižení mohl navštěvovat školu André jen do června 1936. Od září 1943 byl ve státním sanatoriu Großhennersdorf, kde o několik měsíců později "zemřel". Přesné okolnosti jeho smrti nejsou známy.

Sponzor: soukromý

10. 14.10 V Altendorfer Straße 17 jsou položeny dva Kameny úrazu manželům Hoffovým. Patřili k rodinám Sintů, které byly pronásledovány a vyvražděny nacistickým režimem. Hudebník Hugo Hoff (nar. 1887) byl v červnu 1938 uvězněn v rámci rozsáhlé zatýkací akce "Aktion Arbeitsscheu Reich" a až do své smrti 25. února 1940 byl držen v koncentračním táboře Buchenwald. Jeho manželka Martha Hoffová, rozená Braunová (nar. 1894), byla zavražděna ve vyhlazovacím táboře Osvětim 25. září 1943.

Kmotři: J: Robert Djordjević (Hugo Hoff), Albrecht Bodenschatz (Martha Hoff)

11. Ve14.35 hod. na adrese Rosenhag 28 (čtvrť Borna) bude u kamene připomenuta památka Rudolfa Dähnerta (nar. 1909). Tento odbojář byl na jaře 1933 několikrát zatčen národními socialisty a několik měsíců téhož roku strávil v "ochranné vazbě" v koncentračním táboře Sachsenburg. Po skončení války pracoval tento přesvědčený komunista v hlavní správě města Chemnitz.

Kmotři: Mgr: Barbara a Dr. Frieder Jentschovi (Rudolf Dähnert)

Další informace:

www.chemnitz.de/stolpersteine