Adaptace na klima ve městě Chemnitz
Provádí se analýza tepelné zátěže
Agentura pro životní prostředí vypracovává akční plán pro město Chemnitz. V této souvislosti provádí Agentura pro životní prostředí od tohoto týdne studii o tepelném stresu v městských školkách, školách a pečovatelských zařízeních v Chemnitzu.
Zmírnění dopadů klimatických změn je důležitým úkolem, který město Chemnitz rovněž sleduje. Akční plán pro horko se zabývá přizpůsobením se změnám, ke kterým již dochází. Město Chemnitz chce zajistit, aby obzvláště citlivé skupiny obyvatelstva byly dobře připraveny a chráněny. Kromě osob, které potřebují péči, sem patří také děti.
V této souvislosti zadala Agentura pro životní prostředí Chemnitz pilotní studii, která bude v následujících týdnech analyzovat celkem 20 zařízení (školy, školky a pečovatelské domy) z hlediska jejich tepelné zátěže.
Hlavními zkoumanými faktory jsou stupeň utěsnění, podíl zeleně, vitalita zelených struktur, expozice budov, klimatizační a stínicí prvky a také průzkumy. Výsledky budou představeny veřejnosti v rámci procesu zapojení veřejnosti do aktualizace integrovaného programu ochrany klimatu.
Cílem je vytvořit analýzu dopadů jako podklad pro doporučení opatření v rámci budoucích projektů rekonstrukcí a modernizací.
Provedením analýzy byl pověřen Durynský institut pro udržitelnost a ochranu klimatu GmbH (ThINK) z Jeny.
V pozadí projektu stojí skutečnost, že Chemnitz zažívá v posledních dvou letech extrémně horká léta a že vlny veder budou v důsledku změny klimatu nadále narůstat. Změna klimatu způsobená člověkem již způsobila globální oteplení o 1 stupeň (+/-0,2 stupně).
Klimatické prognózy předpokládají, že počet tzv. horkých dnů se do roku 2050 v průměru ztrojnásobí a do roku 2100 vzroste devětkrát(www.rekis.de). "Horké dny" jsou definovány jako dny, kdy maximální denní teplota dosáhne nebo překročí hranici 30 °C. Podobný trend se projevuje i v nárůstu takzvaných "tropických nocí", kdy se teplota v noci neochladí pod 20 °C. To, co na první pohled zní jako dovolená, je pro mnoho lidí velkou zátěží pro krevní oběh, zejména v hustě zastavěných oblastech, protože zejména městské oblasti mají efekt tepelného ostrova, tj. dodatečného oteplování ve srovnání s okolím.