Projekt Kámen úrazu pokračuje v Chemnitzu
Primátorka Barbara Ludwig promluví na náměstí Stefan-Heym-Platz - položení dalších 24 kamenů úrazu ve středu 10. září od 9 hodin.
V Chemnitzu je již 82 Stolpersteine, 10. září 2014 přibude 24 nových. Město je do projektu Stolpersteine zapojeno od roku 2007 a i tímto způsobem si připomíná oběti nacionálního socialismu, které režim pronásledoval, vraždil, deportoval, vyháněl nebo hnal na smrt. V Chemnitzu každoročně přibývají nové Kameny úrazu. Umělec Gunter Demnig, iniciátor celoevropského projektu, bude letos opět pokládat kameny, tentokrát od náměstí Stefan-Heym-Platz 1. Za přítomnosti starostky města Chemnitz Barbary Ludwigové a občanů, kteří pamětní kameny sponzorovali a umožnili jejich položení, budou zde na náměstí Stefan-Heym-Platz poprvé položeny dva Kameny úrazu na památku dvou židovských zaměstnanců bývalých obchodních domů Schocken".
Zástupci médií jsou srdečně zváni, aby se 10. září zúčastnili položení těchto a dalších Stolpersteine položených v Chemnitz.
Informace o pokládání ve středu 10. září:
Začátek: 9:00, Stefan-Heym-Platz 1:
Zde v bývalých obchodních domech Schocken pracovali cukrář Bernhard Stieglitz (nar. 1910) a prodavačka Jette Tamlerová (nar. 1902)".
Bernhard Stieglitz byl v srpnu 1939 po delším pobytu v psychiatrické léčebně v Chemnitz a ve státním ústavu Zschadrass deportován do Polska, kde byl později zavražděn. Jette Tamlerová byla 10. května 1942 deportována do ghetta Belzyce u Lublinu. Když bylo ghetto v říjnu 1942 vyklizeno jednotkami SS, bylo zavražděno asi 5 300 lidí, včetně Jette Tamlerové.
Sponzor: Spolek přátel Státního archeologického muzea v Chemnitz.
9:35 - Johannisplatz:
Zubař a milovník umění Dr. Kurt Lichtenstein (nar. 1884), který zde žil do konce roku 1935, se v roce 1936 přestěhoval do Schönau-Teplitz (ČSR). Během okupace pohraničí uprchl v říjnu 1938 do Prahy, kde si ještě téhož měsíce podle vlastního vyjádření "ze solidarity se zatčenou manželkou" vzal život. Elsa Lichtensteinová, která sama byla nežidovského původu a nadále žila v Sasku, svého manžela "neoprávněně" finančně podporovala.
Kmotři: Gerhard Dohrn-van Rossum a jeho manželka.
10 hodin - Parkstraße 9 a 9a:
Továrník Walther Sachs (nar. 1872) uprchl v roce 1933 spolu se svou ženou Gertrudou (nar. 1872 jako Gertrud Bernstein) do Holandska. Po internaci ve Westerborku následovala v roce 1944 deportace manželů do Bergen-Belsenu. Walther Sachs byl zavražděn 15. dubna 1944. Gertrud Sachsová zemřela 2. května 1945 v Tröbitzu.
Sponzor: Udo Mayer.
Obchodníka Ludwiga Scharlacha (nar. 1899), jeho ženu Gerdu (nar. 1906 jako Gerda Sachsová) a jejich dceru Eriku (nar. 1928) postihl po útěku do Nizozemska v roce 1933 rovněž osud internace ve Westerborku a následné deportace v roce 1943. Všichni byli zavražděni v Sobiboru.
Kmotři: Rodiče: Volker Dittrich, Andreas Kleppel, Alexander Dostmann.
10.30 - Eulitzstraße 13 (dnes mezi Eulitzstraße 5 a 7):
Právník Dr. Fritz Gabriel Cohn (nar. 1885) byl v roce 1938 vzat do "ochranné vazby" v Buchenwaldu. Společně se svou ženou Florou Margot (narozenou v roce 1892 jako Flora Margot Bermannová) se mu v roce 1939 podařilo uprchnout do Norska, kde byli oba 26. října 1942 zatčeni a následně deportováni do Osvětimi, kde byli zavražděni.
Kmotři: M: Dr. Wolfgang Emmerich, Dr. Renate Moser.
10:50 - Hoffmannstraße 52:
Továrník Dr. Felix Max Frank (nar. 1891), jeho žena Elisabeth (nar. 1898 jako Elisabeth Mosenthal) a jejich dcera Hildegarda (nar. 1922) přišli o život při ztroskotání lodi 18. 11. 1939, kdy nizozemský osobní parník "Simon Bolivar" najel na německé minové pole u pobřeží Anglie.
Sponzoři: Gisela Strobelová, Georgius-Agricola-Gymnasium Chemnitz, Förderverein Industriemuseum Chemnitz e.V., Achim Dresler.
11:15 - Kaßbergstraße, vchod do bývalé věznice:
Obchodník Leib Kleinberg (nar. 1902) byl spolu se svými třemi bratry deportován do Polska během "Polenaktion" na konci října 1938. Po dočasném návratu v roce 1939 byl vzat do "ochranné vazby" zde ve vazební věznici na Kaßbergu, kde si 14. dubna 1940 vzal život.
Sponzor: Dr. Jürgen Nitsche.
V "ochranné vazbě" zde byl také bývalý právník Hans Mire (nar. 1908), který 17. května 1940 ukončil svůj život. K tomuto kroku ho vedl "strach z umístění do koncentračního tábora". Jeho urna byla 17. června 1940 převezena do Prahy.
Kmotra: Angela Zimmerlingová.
11:40 - Zwickauer Straße 187:
Zde žil Rudolf Harlass (nar. 1893), který byl členem KPD a aktivně se zapojil do politického odboje. Poté, co byl v roce 1933 uvězněn v Sachsenburgu, byl v roce 1944 v souvislosti s "Akcí Gitter" poslán do policejní věznice v Chemnitz, kam byl 6. prosince 1944 odvezen na smrt.
Sponzor: Svaz pronásledovaných nacistickým režimem / Liga antifašistů, Městský spolek Chemnitz.
12:05 - Bernsdorfer Straße 1 / roh Ritterstraße:
Obchodník Oskar Simon (nar. 1880) byl 10. května 1942 po "ochranné vazbě" v Buchenwaldu deportován do ghetta Belzyce u Lublinu. Byl zavražděn v Chodelu 31. července 1942. Jeho sestra Käthe Simon (nar. 1883), která naposledy pracovala jako pomocná síla v obci, byla zavražděna v Osvětimi, kam byla deportována 2. března 1943. Stejný osud potkal i jeho mladší sestru, bývalou úřednici Margaretu Simonovou (nar. 1890), která byla deportována a zavražděna v Belzycích 10. května 1942.
Kmotři: M: Michael Kühn, Dr. Frank Straßberger.
12:20 - Annenstraße 23 (dnes roh Reitbahnstraße):
Josef Tittmann (nar. 1906) uprchl v roce 1937 z Chemnitz do Polska, kde se kdysi narodil. Spolu se svou ženou Hertou (rozenou Hertou Jaschekovou v roce 1914) a dcerou Rachellou, která se narodila v roce 1938, se rozhodl uprchnout na smrt po zrušení krakovského ghetta 12. listopadu 1944.
Příbuzní rodiny Tittmannů z Izraele sponzorují dva Kameny úrazu. Další kmotra: Veronika Brandtová.
12:45 - Emilienstraße 55:
Kancelářská pracovnice Hulda Müllerová (narozená v Kutzschbauchu v roce 1897) byla po odpykání ročního trestu v ženské věznici v Lipsku-Kleinmeusdorfu vzata do "preventivní vazby" a po 6. červnu 1944 zemřela v koncentračním táboře Ravensbrück.
Sponzor: Dr. Kurt Kutzschbauch.
13:10 - Klinika Dresdner Straße:
Franz Molch (nar. 1871) byl obětí "eutanazie", zločinů nacionálně socialistického režimu. Poté, co byl násilně umístěn do psychiatrické léčebny v Chemnitz a následně "převezen" do Zschadrassu, byl 12. srpna 1941 zavražděn v Pirně-Sonnensteinu v rámci "Akce T4".
Sponzor: Jörg Waehner.
Informace o projektu:
V roce 1993 inicioval kolínský umělec Gunter Demnig projekt "Kameny klopýtnutí", v rámci kterého je nyní v Německu a 17 evropských zemích umístěno více než 45 000 kamenů připomínajících oběti nacionálně socialistické despocie.
V Chemnitzu navrhl položení kamenů úrazu Spolek pronásledovaných nacistickým režimem / Liga antifašistů, městský spolek Chemnitz, a našel podporu městské rady a městského úřadu.
Náklady na výrobu a položení kamene hradí sponzor. Každý občan má možnost převzít sponzorství. Kontaktní osobou je Enrico Hilbert z VVN-BdA Chemnitz e.V., Rosenplatz 4, 09126 Chemnitz, tel. 0371-27589395.
info@vvn-bda-chemnitz.de
Kontaktní osobou pro projekt na městském úřadě v Chemnitz je Andreas Liese, kancelář starosty, tel. 0371 488-1523, e-mail: andreas.liese@stadt-chemnitz.de.
Informace na internetu: Veškeré informace k problematice kamínků v Chemnitz lze nalézt na internetových stránkách města www.chemnitz.de/stolpersteine.