Podzimní koncert karillonérů 10. října od 10 hodin.
Poprvé se zúčastní další dva saští karillonéři, kteří uspořádají 1. saské setkání karillonérů na karillonu v Chemnitz.
Letošní podzimní koncert na karillonu, který se koná 10. října mezi 10. a 11.15 hodinou, chtějí chemnitzští karillonéři věnovat svému zesnulému učiteli a učiteli Peteru Franzovi. Franz zemřel 24. srpna 2015 ve věku 90 let. Po slavnostním otevření chemnitzského karillonu 10. května 1978 byl Peter Franz dlouhou dobu jediným karillonérem. Aby mohl pokračovat ve své práci, vyučoval od roku 2003 čtyři mladé hráče. Od posledního koncertu svého učitele v srpnu 2011 pokračují v hudebním odkazu.
V sobotu na nástroj zahrají Cornelia Blaudeck, Franzpeter Uhlig a Sebastian Liebold. Maria Rank, čtvrtá členka chemnitzských hráčů na karillon, se koncertu z osobních důvodů nemůže zúčastnit. Protože se současně s podzimním koncertem koná z iniciativy Franzepetera Uhliga 1. saské setkání carillonérů, zúčastní se ho také dva carillonéři z regionu, Patrick Reimann z Lößnitz a Bernadette Schmidtová ze Schirgiswalde.
Zazní podzimní a lidové písně i klasické skladby.
"Skladby většinou vybíráme až těsně před koncertem," říká Franzpeter Uhlig.
Jisté však je, že každý chemnitzský karillonér věnuje dva kusy svému zesnulému učiteli Peteru Franzovi. Kolemjdoucí na náměstí uslyší například "Barkarolu" Jacquese Offenbacha a "Du, du liegst mir am Herzen" v interpretaci Cornelie Blaudeck. Franzpeter Uhlig by rád přednesl "La Paloma" a "Hoch auf dem gelben Wagen".
Dr. Sebastian Liebold chce mezitím svému učiteli věnovat hit "Schwarze Rose, Rosemarie" a "Der goldene Pavillon" od Hanse-Hendrika Wehdinga. "Tato operetní melodie byla bravurní skladbou Petera Franze," vysvětluje Liebold svůj výběr.
Dvakrát týdně se jeden ze čtyř karillonérů vydává k nástroji do výšky téměř šedesáti metrů. Zde, ve výšce věžních hodin, se nachází konzola karillonu.
Spektrum, které chemnitzští karillonéři na tento mimořádný nástroj hrají, je široké a sahá od klasické hudby až po lidové písně a pop. Hraje se na něj ručně. Carillonér sedí u konzoly a klávesy ovládá nohama a sevřenou pravou a otevřenou levou rukou. Pro každý zvon je určen jeden klíč - tzv. stokke. Ty jsou spojeny s klapkou zvonu ocelovým lankem.
Melodie se z věže rozeznívají každou středu v 10 hodin a každou sobotu v 10.30 hodin. Chemnitzský karillon má se 48 zvony rozsah čtyř oktáv. Největší zvon váží 957 kilogramů a má průměr 1,12 metru. Nejmenší váží 9,5 kilogramu. Dohromady váží 5,2 tuny. Zvony byly odlity v letech 1968 až 1978 ve zvonařské dílně Apolda.
Karillony mají dlouhou tradici: myšlenka používat kostelní zvony jako melodické nástroje pomocí lan vznikla již ve 13. století - tím se začala psát historie karillonu. Rozkvět nástroje začal v 17. století, kdy bylo poprvé možné zvony čistě ladit, což umožnilo jejich uměleckou hru. V roce 1922 byla v belgickém Mechelenu založena první karillonérská škola na světě. Po ní následovaly další ve Francii, Belgii, Dánsku a Nizozemsku. Odtud se datuje počátek moderní kultivace hry na karillon.