Vydavatel:
Tiskové oddělení města Chemnitz
Tisková zpráva: 667

"Tady žil..." - Kámen úrazu připomíná oběti národního socialismu

V Chemnitzu bylo položeno 16 Stolpersteine - Iniciátor Günter Demnig, sponzoři Stolpersteine, rodinní příslušníci a přátelé obětí a další zájemci se zúčastnili slavnostního položení Stolpersteine.

Stolpersteine

Osud rodiny Goeritzů dnes připomínají tři kameny před domem Hoffmannstraße 52. Ti zde kdysi žili. Národní socialisté je kvůli jejich židovským kořenům vyhnali z města. Ingrid Mössingerová připomněla osudy pronásledovaných, jako byla podnikatelská rodina Goeritzů, která se zajímala o umění: "Stolpersteine jsou formou vzpomínky, která nečekaně a náhodně přitahuje pozornost mnoha lidí. Jejich lesklé povrchy se tlačí na povrch jako drahé kameny a připomínají tisíce cenných lidí, jejichž životy vyhasly. Vedle centralizovaných anonymních památníků, jako je například Památník holocaustu v Berlíně, nám Stolpersteine připomínají každého jednotlivce v místě jeho posledního bydliště." Vy a pracovníci Kunstsammlungen Chemnitz jste se ujali sponzorství tří kamenů.

Ingrid Mössinger erinnert an das Schicksal von Familie Goeritz, während Günter Demnig die Stolpersteine verlegt.
Fotografování: Ingrid Mössinger spricht über das tragische Schicksal von Familie Goeritz, während Günter Demnig die Stolpersteine verlegt.

Karl Goeritz (1900-1939) a jeho děti Frank-Stefan (1932-1939) a Irene Beatrice (1938-1939) se utopili během plavby do Chile, když loď MS Simon Bolivar narazila na minové pole a potopila se.

Dnes bylo v Chemnitzu na devíti místech položeno 16 Kamenů úrazu. Iniciátor a umělec Günter Demnig byl na místě, aby položil první kameny. Připomínají osudy lidí, kteří byli v době hitlerovského fašismu zavražděni, deportováni, vyhnáni nebo dohnáni k sebevraždě.

Stolpersteine in der Kopernikusstraße erinnern jetzt an Hugo und Julius Sussmann
Fotografování: Stolpersteine in der Kopernikusstraße erinnern Hugo und Julius Sussmann. Die Patenschaft übernahm die zebra Werbeagentur.

Například Hugo Sussmann (1881-1944) byl zatčen, protože nedodržoval nacistický zákaz vstupu Židů do některých tramvajových kupé. V roce 1944 byl zatčen v Chemnitzu a deportován do Osvětimi. Tam byl 12. srpna 1944 zavražděn. Kameny na jeho památku a na památku jeho syna Julia Sussmanna (1922-1940), který po útěku do Amsterdamu osaměl a spáchal sebevraždu, připomínají tyto nespravedlivé události na Kopernikusstraße 16. Sponzorem těchto kamenů je reklamní agentura Zebra, která dnes sídlí v bývalém domě Sussmannů.

Dr. Nitsche und Schüler des Georgius-Agricola-Gymnasiums erinnerten an das Schicksal der Opfer
Fotografování: Dr. Jürgen Nitsche und Schüler des Georgius-Agricola-Gymnasiums erinnern an die Lebensgeschichten der Opfer in der Brückenstraße.

Gymnázium Georgius Agricola převzalo záštitu nad Klopýtavými kameny rodiny Lachmannů na ulici Brückestraße 14. Dr. Alfred Lachmann (nar. 1889) byl v roce 1938 vzat do "ochranné vazby" v Buchenwaldu a 13. července 1942 deportován a zavražděn. Stejný osud potkal i jeho manželku Helene Lachmannovou (nar. 1890). Byla deportována s více než tisícovkou Židů ze středního Německa do ghetta Belzyce 10. května 1942 a zavražděna. Jejich syn Werner Konrad Lachmann (nar. 1924) se v roce 1939 přestěhoval do Berlína, odkud byl 29. ledna 1943 deportován do Osvětimi a zavražděn. Program při kladení kamenů organizovali žáci gymnázia Georgius Agricola. Předem vybírali dary na dlažební kostky pomocí bazaru koláčů. Druhý klopýtací kámen financovali pedagogičtí pracovníci školy.

Na letošní slavnosti si připomněli památku dalších obětí: David Leib Nachmann (1882 - 1942), Hanni Nachmann (1922 - 1945), Avram Avramovici (1885 - 1945), Alta Basia Avramovici (1889 - 1945), Ludwig Kohn (1878 - 1943), Dagobert Culp (1882 - 1940), Rosa Brudner (1884 - 1942) a Anna Neubert (1885 - 1940).

Od letošního roku pracuje na Stolpersteine několik pracovních skupin. Školáci a senioři pod vedením organizace Brücke e. V. pátrají po stopách životních příběhů osob, které klopené desky připomínají. Účastníci pocházejí například z Gymnázia Georgius Agricola, Gymnázia Dr. Wilhelma Andrého, Pracovní skupiny pro historii Sonnenbergu a Senvitalu. Práce na projektu jsou financovány z Místního akčního plánu pro demokracii, toleranci a kosmopolitní Chemnitz.

Všechna klopýtnutí a další informace naleznete na adrese

Informace o projektu:

Stolpersteine" pochází od kolínského sochaře Guntera Demniga. "Kameny úrazu" jsou poctou občanům, kteří se stali oběťmi nacionálně socialistického režimu. Cílem je připomenout osudy lidí, kteří byli v době hitlerovského fašismu zavražděni, deportováni, vyhnáni nebo dohnáni k sebevraždě. Kameny klopýtnutí o rozměrech 10 x 10 cm jsou zasazeny do chodníku před domem, kde měli uctění lidé svou poslední adresu. Jména obětí a data úmrtí jsou vyryta na mosazné desce betonových kamenů. Podle Guntera Demniga by o ně měl každý, kdo je uvidí, když jde kolem, v duchu zakopnout, na chvíli se zastavit a přečíst si rytinu.

V Chemnitzu navrhl položení Kamenů klopýtnutí v listopadu 2005 městský spolek Svaz pronásledovaných nacistickým režimem / Liga antifašistů. Podporu našel u vedení města a městské rady. Náklady na výrobu a položení kamene hradí sponzor.

První položení sedmi Stolpersteine v Chemnitz se uskutečnilo 6. července 2007. V následujícím roce bylo 7. října 2008 položeno šest kamenů a dalších šest 7. dubna 2009. V loňském roce bylo 7. června 2010 v Chemnitz položeno 14 Stolpersteine a 18. a 19. října 2011 bylo položeno dalších 15 Stolpersteine na památku občanů, kteří kdysi žili v Chemnitz a byli pronásledováni a zavražděni národními socialisty. Spolek jako sponzor projektu odpovídá za obsah díla, je kontaktním místem pro návrhy osob, které mají být uctěny, a pečuje o sponzory. Město Chemnitz projekt podporuje: organizační přípravy a pokládání pamětních kamenů koordinuje projektová skupina městské správy pod záštitou paní starostky Barbary Ludwig. Po položení kamenů 2. listopadu bude v Chemnitz tragické osudy svých jmenovců připomínat celkem 64 těchto zvláštních výstražných pamětních znamení.